Úvod

Člověk žije v závislosti na jednotlivých složkách životního prostředí, a přesto je svými činnostmi neustále narušuje. Krajina je ve svém komplexním pojetí médium, v němž se reflektuje naše rozhodování – v ní můžeme zpětně číst, zda bylo správné či nikoliv. Vizuální aspekt krajiny je určen její strukturou, ta je výsledkem působení řady přírodních a antropogenních procesů. Míra zkulturnění či narušení krajiny záleží jen na vyváženosti těchto dvou synergických procesů. Nalezení optimální míry lidských aktivit v území je otázkou konsensuálního přístupu, který vyžaduje multidisciplinární náhled respektující širší území vztahy a včasné posouzení možných rizik eliminující ireverzibilitu kvalitativních i kvantitativních změn životního prostředí.

Tuto tezi naplňuje mimo jiné i podstata procesu posuzování vlivů na životní prostředí, která hledá přijatelnou míru zásahů do krajiny s ohledem na socioekonomický rozvoj společnosti a ochranu životního prostředí.

Předložený učební text přináší sumarizaci aktuálních teoretických i aplikovaných poznatků na úseku posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Páteřní osou textu je zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (ve znění po novelách č.225/2017 Sb. a č.326/2017 Sb., ZEIA), který upravuje projektovou¹ (EIA – Environmental Impact Assessment) i strategickou² (SEA – Strategic Environmental Assessment) úroveň posuzování. ¹ Posuzování vybraných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví.
² Posuzování koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví.