11.
Vztah procedury posuzování vlivů na životní prostředí a územního plánování

Obecné souvislosti

Územní plánování je v České republice součástí stavebního zákona (č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů; dále SZ). Územně plánovací činnost vychází z posouzení současného stavu a vývoje konkrétního území a na tomto základě se navrhuje účelné využití ploch a pozemků. Má zajistit udržitelný rozvoj území, harmonizaci soukromých a veřejných zájmů, ochranu veřejného zájmu a racionální využívání přírodních zdrojů. Na jedné straně vytváří podmínky pro rozvoj aktivit soukromého i veřejného charakteru, na druhé straně má vytvářet předpoklady pro eliminaci nepříznivého vlivu obyvatel na jednotlivé složky životního prostředí.

Zásadní průnik mezi procesem posuzování vlivů na životní prostředí a územním plánováním představují nástroje územního plánování. Těžiště významu lze v tomto kontextu spatřovat v nástrojích koncepčního charakteru (Politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace), důležitou roli v obecné rovině ale sehrávají i nástroje založené na průzkumech a rozborech území (územně plánovací podklady). V návazné projektové fázi mají významné postavení i územní rozhodnutí a souhlas a územní opatření. Vztahy mezi nástroji viz schéma 6.

Schéma nástrojů územního plánování a vztahů mezi nimi
Schéma 6: Nástroje územního plánování a vztahy mezi nimi

Dle § 10 písmena a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví jsou předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) strategie či politiky, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů podléhajících posouzení EIA, zpracovávané v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, energetiky, průmyslu, dopravy, odpadového hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování, regionálního rozvoje a životního prostředí včetně ochrany přírody ad.

Jak již vyplynulo z předchozího textu, zcela zásadním způsobem se územní plánování prolíná s procesem SEA38, avšak v hodnotící praxi se na tomto úseku nepoužije ZEIA, ale lex specialis – tedy stavební zákon (viz § 10i ZEIA odst. 1). Mezi nástroje, kterých se strategické posouzení týká, patří: 38 Součástí SEA jsou přitom i samostatné kapitoly zaměřené na vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 - § 19 odst. 2: Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze stavebního zákona, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

Strategické posouzení vlivů konkrétních nástrojů územního plánování na životní prostředí

Strategické vyhodnocení vlivů na životní prostředí je obligatorní součástí Politiky územního rozvoje a Zásad územního rozvoje a příslušným úřadem pro výkon přenesené působnosti na úseku posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je Ministerstvo životního prostředí, v případě územního plánu se strategické posouzení stává povinným až na základě rozhodnutí příslušného orgánu a spadá do agendy Krajských úřadů.

Posouzení politiky územního rozvoje indikuje § 32 odst. 2 SZ: „K návrhu politiky územního rozvoje ministerstvo (životního prostředí) zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy politiky územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle politiky územního rozvoje.“ Součástí je i vyhodnocení vlivů na soustavu NATURA 2000, pokud je vliv indikován či jej nelze vyloučit, hledá se alternativní řešení či dochází k návrhu kompenzačních opatření. Návrh politiky je upraven dle závěrů vyhodnocení.39 Dle § 34 písmena d je součástí upraveného návrhu politiky též „sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (vysvětlení konceptu viz dále v této kapitole) s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.“ Obdobný postup je platný i pro zpracování zásad územního rozvoje (na krajské úrovni). 39 § 33 odst. 8: Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky obcí a veřejnosti a případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací a upraví návrh politiky územního rozvoje. Tento upravený návrh projedná se zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.

U posouzení územního plánu existuje odlišná praxe. Krajský úřad k návrhu zadání územního plánu nebo k jeho změně vydává stanovisko, resp. koordinované stanovisko vztahující se komplexně k prostorovým vazbám a nárokům v území. Součástí tohoto stanoviska je i dílčí závěr orgánu ochrany přírody vyhodnocující možná rizika a vlivy plánu na soustavu NATURA 2000 a obecně v kontextu životního prostředí. Pokud nelze vliv na soustavu NATURA 2000 vyloučit či existují jiná rizika pro životní prostředí, obsahuje toto stanovisko požadavek na zahájení procesu SEA (tento požadavek se může objevit v zadání územního plánu či v návrhu zprávy o uplatňování územního plánu za minulé období).

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Posouzení vlivu uvedených koncepcí na životní prostředí je součástí širšího konceptu, který pro tyto účely zavádí speciálně stavební zákon – vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Udržitelný rozvoj je pojmové spojení vycházející z environmetálních věd a jeho první definici můžeme nalézt ve zprávě Naše společná budoucnost40 z roku 1987. Obecně je udržitelnost definovaná jako rovnováha tří pilířů: 40 Naše společná budoucnost: Světová komise pro životní prostředí a rozvoj; z anglického originálu přeložil Pavel Korčák. – 1. vyd. – Praha: Academia, 1991. – 297 s. ISBN 80-85368-07-2.

Udržitelný rozvoj území lze pak při konfrontaci s obecnou charakteristikou konkretizovat takto:

Udržitelný rozvoj území je pak definován ve Stavebním zákoně (§ 18 odst. 1) tímto ustanovením: Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

V případě hodnocení udržitelného rozvoje území dochází k procedurálnímu průniku stavebního zákona, zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (na projektové i strategické úrovni) a zákona o ochraně přírody a krajiny.41 41 Tedy zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu vč. vyhlášky 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti., dále zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Posouzení SEA provádí osoba autorizovaná dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (§ 19) a vyhlášky ministerstva č.453/2017 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí. K vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 je třeba autorizace dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 45i odst. 3) a vyhlášky č.468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Pro zpracování ostatních okruhů udržitelného rozvoje (sociální a ekonomický pilíř) není vyžadována žádná speciální autorizace.

Základním podkladem pro vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území jsou územně analytické podklady pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností a pro území kraje. Územně analytické podklady představují rozborovou část, na jejichž podkladě je vytvářena strategická nadstavba (Zásady územního rozvoje a územní plán, potažmo Politika územního rozvoje). Ve Stavebním zákoně je obsažena obecná charakteristika (ad § 26 SZ), podrobný obsah je rozveden v části druhé vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti. Podle § 4 odst. 1-3 vyhlášky územně analytické podklady obsahují:

Udržitelný rozvoj území a jeho hodnocení je do stavebního zákona včleněno jako pojistka naplňování cílů a plnění úkolů územního plánování. Jak je patrné z přehledu pilířů, tento institut obsahuje široké spektrum ochrany území v souvislostech. Obecně se tato forma ochrany území jeví jako účinná. Zásadním předpokladem udržitelného rozvoje je ale rovnováha všech pilířů. Zde je nutné připustit, že environmetální pilíř v komplexním posouzení území převládá, zejména z důvodů propracované legislativy procedury SEA. Nicméně tato skutečnost odporuje principu udržitelného rozvoje a i to je důvodem pro apel ke zpracování závazného metodického pokynu rozvíjející i ostatní pilíře udržitelného rozvoje.

Posouzení vlivu záměrů na životní prostředí v kontextu stavebního zákona

Procedura posuzování vlivů na životní prostředí se prolíná s procesem územního plánování nejen na bázi strategického hodnocení vlivu, ale ve vybraných případech i s projektovým posouzením. Názorně viz souhrnné schéma 7.

Schéma vztahu posuzování vlivů na životní prostředí a územního plánování (a ochrany přírody a krajiny)
Schéma 7: Vztah posuzování vlivů na životní prostředí a územního plánování (a ochrany přírody a krajiny)

Stavební zákon v § 94a zavádí institut tzv. územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Stavební úřad projedná v součinnosti s příslušným úřadem žádost o vydání územního rozhodnutí, pokud je předmětem tohoto rozhodnutí umístění stavby či její změna (stavební záměr) a tato stavba je zároveň indikována přílohou 1 zákona o posouzením vlivů na životní prostředí. Příslušný úřad vydává závazné stanovisko, které je podkladem pro vydání územního rozhodnutí.

Paragraf 94 q SZ a další stanovují podmínky pro společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.

Shrnutí kapitoly 11
Další kapitola 12. Specifické oblasti posuzování vlivů na životní prostředí